Strom v poli
Strom v poli
Stojím tu již po staletí
koukám smutně do krajiny:
jak tam kouří komíny - toť symbol prosperity.
Vzpomínám, jak tu tekla čistá průzračná řeka,
dnes tu teče hnusná smradlavá stoka.
Stojím tu sám a sám,
rád si s ptáky povídám.
Ještě před pár lety - hráli si
tu s listím živé děti,
dnes si hrají už jen s počítači.
Vzpomínám, jak kdysi král Lávra
za mnou chodíval;
a svá největší tajemství mi povídal,
a pak mu narostli oslí uši.
Jsem rád, když ke mně někdo přijde;
Já pohladím ho svým stínem,
spolu se koukáme na modravé nebe, pozorujeme mráčky jak plují oblohou.
Teď už moc lidí do přírody nechodí;
člověk přijde domů
nafackuje celou rodinu
pak si sednou k obrazovce,
už nekoukají do nebe
- mají přece video,
pozorují násilníky, gangstery a mafiány
jak se vraždí pro drogy a pro prachy.
A hle, raduji se, jde sem člověk;
Jsem šťasten, že budu mít společníka,
Radostí ve větru roztančím své listí:
"ahoj člověče, buď zdráv, vítej",
říkám, hladíc ho svým stínem.
On stojí pod mou korunou
Zvesela pohazujíce si drobnou korunou
Prohlíží můj kmen, …
…….a najednou
" … auúúú …, co se to se mnou děje
!!! ??? !!!
….. strašně to bolííí…auú, au, au,
!!! jauvajs" !!!.
Člověk, ten, jenž ,
Právě ulomil mi větev,
Odhodil ji, odešel
… a já - strom v poli -
se rozplakal.
© Lenka Ur 1993